Připravované nostalgické akce

Bezdružické parní léto 2025

termín: sobota 2. a neděle 3. srpna 2025

Prezentace zabezpečovací techniky

Přihlášení

Razítka

087.jpg

Ediční činnost

2015-08_Pohlednice_464.008.jpg

Nákupní košík

 x 

košík je prázdný

Také nás najdete


Vážení přátelé železnice
vítáme Vás na stránkách spolku
Chornický železniční klub, z. s.
Doufáme, že se Vám zde bude líbit a najdete vše,
co jste chtěli vědět o nás a akcích pořádaných pro Vás.


 

Prodej kapesních kalendářů CHŽK
na rok 2025 zahájen.


Aktivity spolku můžete též sledovat
prostřednictvím sociálních sítí

Aktuálně

Dokončena oprava držáků kladek přístroje z Bečova nad Teplou

V září 2013 se našemu spolku podařilo získat elektromechanický výhybkářský přístroj vzoru 3414 ze železniční stanice Bečov nad Teplou. V následujících deseti letech jsme vyvinuli značné úsilí směřující k sehnání chybějících dílů a současně probíhalo zpracování projektové dokumentace rekonstrukce, na níž se kromě našich členů podílelo i několik významných odborníků z oboru zabezpečovací techniky i historiků. V den desátého výročí převzetí přístroje 24. září 2023 započala jeho generální oprava. V první etapě trvající 18 měsíců jsme zrekonstruovali pět jednoduchých a pět dvojitých držáků odchylných kladek přístroje. Jeden chybějící dvojitý držák musel být vyroben zcela nový. Na přiložené fotografii je vlevo originální držák a vpravo novodobá replika. Od 1. dubna 2025 zahajujeme druhou etapu generální opravy, která bude zaměřena na stojan přístroje.

Rekonstrukci přístroje můžete sledovat v galerii na naší facebokové stránce.

 

 

Změna sídla spolku

Všechny změny schválené na členské schůzi Chornického železničního klubu konané v sobotu 14. prosince 2024 akceptoval Krajský soud v Hradci Králové svým rozhodnutím Fj 12236/2025/KSHK vydaným 26. února 2025. Toto usnesení nabylo právní moci 15. března 2025. V následující pracovní den, tedy v pondělí 17. března 2025, došlo ke změně dotčených zápisů ve spolkovém rejstříku. Tím došlo k potvrzení mandátu členů nového výboru spolku zvoleného pro období 2025–2029 i platnosti nových stanov CHŽK, včetně změny sídla spolku. Předsedou spolku pro výše uvedené funkční období bude Aleš Opatřil, místopředsedou Martin Hanák a jednatelem Marek Říha. Chornický železniční klub nově sídlí na adrese Školní 458, 679 32 Svitávka. Prosíme všechny naše partnery, spolupracovníky a příznivce, aby veškerou korespondenci adresovali na výše uvedenou poštovní adresu.

 

 

Změny v umístění pamětních razítek

Od 15. prosince 2024 došlo současně se začátkem platnosti nového železničního jízdního řádu 2024/25 k zásadní změně koncepce odbavování cestujících v regionální železniční dopravě Jihomoravského kraje. Na základě požadavků objednavatele této dopravy došlo bohužel i k zásadní redukci počtu osobních pokladen provozovaných společností České dráhy. Vzhledem k tomu, že se rozhodnutí o ukončení provozu týkalo i pokladen, v nichž byla veřejnosti k dispozici námi dodaná pamětní razítka, museli jsme provést jejich stažení nebo redislokaci. Pamětní razítka ze stanic Adamov a Rájec-Jestřebí jsme přesunuli do osobní pokladny v Blansku. Pamětní razítka ze stanice Boskovice jsou prozatím stažena do našeho archivu. Stejně postupovaly i České dráhy, které stáhly svá razítka z Bučovic, Ivančic, Kyjova a Zastávky u Brna. Pamětní razítko z Letovic zůstalo po dohodě se zástupcem společnosti Kordis JMK v kontaktním centru, umístěném v bývalé osobní pokladně této stanice. O případném novém umístění stažených pamětních razítek budou probíhat další jednání. Kompletní přehled o umístění všech námi dodaných pamětních razítek naleznete na stránce Pamětní razítka.

 

 

 

výrobce: Stephan von Götz & Söhne
rok výroby: 1929 (reinstalace)
výrobní číslo:
provozní nasazení: vlečka Škrobárny, km 68,405 v TÚ Horní Cerekev–Batelov
provoz ukončen: listopad 2008
převzato: 30. dubna 2021
stav: uložen v depozitáři
reportáž o převzetí exponátu: Získali jsme velmi zajímavý přístroj

 

popis:
Třípákový stavěcí kozlík se zámkem se pro muzejní expozici podařilo získat z bývalé vlečky Škrobárny, odbočující v kilometru 68,405 z traťové koleje mezi stanicemi Horní Cerekev a Batelov. Vlečka vznikla v roce 1929 a traťová kolej, z níž odbočovala, nebyla vybavena traťovým zabezpečovacím zařízením. Bezpečnost vlečkových vlaků vyjíždějících k obsluze vlečky ze stanice Batelov a neuvolňujících traťovou kolej byla z tohoto důvodu ze směru od Horní Cerekve zajištěna mechanickým jednoramenným krycím návěstidlem se samostatnou mechanickou předvěstí. Tato návěstidla měla krýt vlečkový vlak v případě, že by na něj výpravčí v Horní Cerekvi zapomněl a vypravil na trať jiný vlak. Ze směru od stanice Batelov nemusela mít vlečka krycí návěstidla. Vlakvedoucí vlečkového vlaku totiž obdržel od výpravčího klíč od přístroje vlečky. Ten byl pevně spojený se zástrčkovým klíčem, který se v základní poloze zařízení nacházel v zástrčkovém zámku na řídicím přístroji. V době, kdy vlečkový vlak manipuloval na trati, znemožňovalo zabezpečovací zařízení ve stanici Batelov postavit odjezdovou vlakovou cestu směrem do Horní Cerekve. Po příjezdu vlečkového vlaku na vlečku odemkl vlakvedoucí přístroj vlečky, přestavil páku předvěsti do polohy Výstraha, páku návěstidla do polohy Stůj a následně obsloužil páku závorníků zapevňujících v základní poloze odbočnou výhybku číslo Š1 a výkolejku ŠVk1. To umožnilo ruční obsluhu výhybky i výkolejky a manipulaci na vlečce. Před odjezdem vlečkového vlaku zpět do Batelova byl postup obsluhy opačný. Během provozu zařízení došlo ke dvěma zásadním úpravám. Páka výměníku výhybky Š1 byla vystrojena stojanovým zámkem a stavěcí kozlík doplněn tak, aby klíč od tohoto zámku šlo vyjmout teprve po obsluze páky závorníků. Zřízení poloautomatického traťového zabezpečovacího zařízení mezi stanicemi Horní Cerekev a Batelov znamenalo zrušení krycího návěstidla i jeho předvěsti. Stavěcí kozlík tak přišel o jejich páky. Vlečka byla zrušena v listopadu 2008 a stavěcí kozlík se nám podařilo získat v roce 2021 v rámci plánované likvidace objektu jejího stavědla. Při plánované rekonstrukcí bude uveden do stavu odpovídajícímu době instalace. Vážným problémem komplikujícím generální opravu je získání odebraných pák přístroje.

Stojan přístroje je sestaven ze dvou válcovaných profilů tvaru U postavených delšími stranami k sobě a spojených vodorovnými držáky tvaru L. Spodní část stojanu je zapuštěna v betonovém základu. Nad ním je zřízena drátovodná šachta krytá poklopem. V dolní části šachty je stojanem provlečena ocelová hřídel, na níž jsou nasazeny nožní kladky. Stejné hřídele jsou přístrojem provlečeny i v jeho horní části. Na výše položené jsou navlečeny litinové řetězové kladky s třmenovými pákami. Spodní hřídel nese západkové páčky s protizávažími, na nichž se nacházejí popisové štítky pák. Aby šlo stavěcí páky obsluhovat pouze v předepsaném pořadí, jsou mezi pákami přístroje zřízena návěstní šoupátka ovládaná kličkami a pohybující se v litinových segmentech. Obsluhovat lze tedy jen tu páku, k níž je natočena horní část kličky. Západkové páčky přístroje jsou v základní poloze drženy závorou, pohybující se vodorovně v zadní části stojanu. Závora má na pravé straně rukojeť pro obsluhu, která se provádí jejím vysunutím doprava. Na pravé straně přístroje je připevněn zámek, kterým se závora uzamyká v základní poloze.

Mechanická zabezpečovací zařízení budou v expozici CHŽK dále prezentovat tabule k zavěšování hlavních klíčů, ústřední zámek, čtyřpákový stavěcí kozlík, ústřední stavědlo vzor 5007 se samočinným závěrem výměn, staršího i novějšího provedení, stavědlo vzor 5007 pro hlásku a stavědlo vzor 5007 pro nákladiště.

Fotografie přístroje doplníme po rekonstrukci exponátu.

výrobce: František Zeman, továrna na stroje, Plzeň
rok výroby: 1924
výrobní číslo:
provozní nasazení: nákladiště Šárovcova Lhota v TÚ Ostroměř–Lázně Bělohrad
provoz ukončen: 30. listopadu 2020
převzato: 28. ledna 2021
stav: sestaveno, zprovozněno, uloženo v depozitáři
reportáž o převzetí exponátu: Nový exponát pro připravované muzeum

popis:
Přístroj sloužil na nákladišti-zastávce Šárovcova Lhota, nacházející se mezi stanicemi Ostroměř a Lázně Bělohrad. Před výrobou zařízení pro nákladiště proběhlo výběrové řízení, v rámci něhož oslovilo 23. února 1924 tehdejší Ředitelství státních drah v Hradci Králové všechny renomované výrobce zabezpečovacích zařízení. Jako nejlepší se ukázala nabídka firmy František Zeman sídlící v Plzni. Závazná objednávka byla výrobci odeslána 1. dubna 1924 a ten již o měsíc později 2. května 1924 informoval, že celá zakázka je připravena k převzetí v jeho závodě. Stavědlový přístroj včetně řetězů a nožních kladek stál 13.150,- tehdejších korun. V průběhu provozu, pravděpodobně krátce po druhé světové válce, došlo k náhradě odvratné výhybky číslo 2 výkolejkou. Tato změna se na přístroji projevila pouze výměnou štítku na pravé závorníkové páce. V březnu 2010 proběhla redukce kolejiště nákladiště, v rámci níž byla odstraněna kolejová spojka s výhybkami číslo 2 a 3. Stavědlo tak přišlo o levou páku závorníku. Po vypnutí zabezpečovacího zařízení nákladiště na podzim 2020 se měl přístroj stát exponátem muzea Správy železnic v Hradci Králové. Z důvodu značného poškození byl nakonec předán našemu spolku. Stavědlo nákladiště jsme sestavili, doplnili o chybějící díly a zprovoznili. Při plánované rekonstrukci předpokládáme jeho uvedení do stavu odpovídajícímu vzhledu po vyrobení.

Pákový stojan přístroje je sestaven ze dvou dvoudílných litinových podpěr, spojených třemi válcovanými profily tvaru U. Jeden profil je upevněn v zadní části stojanu. Zbývající dva jsou připevněny delšími stranami k sobě v přední části přístroje, přičemž zadní je výše. Jejich horní kratší strany jsou opatřeny otvory pro připevnění stavěcích pák. Ty jsou upevněny za svá litinová pouzdra vždy dvěma šrouby. Zleva doprava je řazeno šest pák vzor 5010 v tomto pořadí: páka předvěsti a krycího návěstidla stanice Lázně Bělohrad, společná páka závorníků výhybek 3 a 4, následují dvě volná pole, společná páka závorníků výhybek 1 a 2, páka krycího návěstidla od Ostroměře a páka jeho předvěsti. Na horní části pákového stojanu je upevněna pravítková skříň se závislostními osami a pravítky, které zajištují mechanické závislosti. K horní straně pravítkové skříně je přišroubován nástavkový rám, obsahující kličku a zástrčkový zámek, upevněný na levé straně. Pravítková skříň s nástavkovým rámem tvoří celek nazývaný závěrná skříň. Před obsluhou nákladiště je nejprve nutné přestavit obě předvěsti do polohy Výstraha a obě krycí návěstidla do polohy Stůj. Následně se vloží klíč do zástrčkového zámku a přeloží klička. Tím dojde k zapevnění klíče, pák návěstidel i předvěstí a k uvolnění pák závorníků. Po ukončení obsluhy nákladiště je sled úkonů opačný. Horní strana nástavkového rámu je kryta ocelovým plechem se zaplombovatelným závěrem.

Mechanická zabezpečovací zařízení budou v expozici CHŽK dále prezentovat tabule pro zavěšování hlavních klíčů, čtyřpákový stavěcí kozlík se zámkem, ústřední zámek, ústřední stavědlo vzor 5007 se samočinným závěrem výměn staršího i novějšího provedení, stavědlo vzor 5007 pro hlásku a stavědlo vlečky.

výrobce: Českomoravská-Kolben-Daněk, a. s., Praha-Vysočany
rok výroby: 1936
výrobní číslo: 26
provozní nasazení: přejezd P6353 v km 18,441 v TÚ Pelhřimov–Nová Cerekev
provoz ukončen: 1997
převzato: 5. září 2022
stav: umístěn v depozitáři
reportáž o převzetí exponátu: 

popis:
Elektrický rychlostní pohon pro dvoudrátové dálkově obsluhované závory byl firmou ČKD vyvinut v roce 1934 za účelem usnadnění práce železničním zaměstnancům obsluhujícím mechanické závory. V průběhu dvacátých let dvacátého století prováděla totiž železničním správa redukci počtu závorářských stanovišť. V naprosté většině případů se tak dělo změnou místně ovládaných závor na dálkově ovládané. Po doplnění několika stávajících závor předváněcím zařízením mohlo dojít k soustředění obsluhy několika přejezdů na jedno stanoviště. Tato opatření sice přinášela finanční úspory, ale činilo naopak službu zaměstnance na takovém stanovišti velmi náročnou. Řešení přinesl rychlostní pohon využívající k sílu elektrického proudu. Provedení dodávané formou ČKD se skládá z horní mechanické a dolní elektrické části. Mechanická část má všechny své části umístěné v litinové skříni obdélníkového tvaru vybavené na bočních stranách uzamykatelnými dvířky. Zařízení se obsluhuje pomocí dvoupolohové kličky umístěné vlevo nahoře a doplněné dvěma kontrolními žárovkami. V základní poloze, tedy v době kdy jsou závory otevřeny, svítí červené kontrolní světlo, které po úplném uzavření závor zhasne a rozsvítí se světlo bílé. Pro případné přerušení chodu pohonu slouží zaplombované nouzové tlačítko nacházející se pod ovládací kličkou. Jeho obsluha je registrována na počítadle, jehož kontrolní okénko se nachází na levých bočních dvířkách. V případě přerušení dodávky elektrického proudu nebo při poruše elektrické části zařízení je možné pohon obsluhovat ručně pomocí kliky, která se zasadí do litinového nástavce umístěného na ose vystupující z přední části skříně. Pro tyto případy je mechanická část zařízení vystrojena odstředivou brzdou znemožňující obsluhujícímu zaměstnanci rychlejším točením klikou zkrátit předzváněcí dobu před uzavřením závor a mechanismem, který pohon zablokuje v případě přerušení obsluhy. Tento mechanismus je možné vybavit přeložením zaplombované kličky nacházející se v pravé horní části skříně. Každé vybavení je registrováno pomocí počítadla, jehož kontrolní okénko se nachází vpravo od kličky. Mechanická část pohonu je dále vybavena kontrolním okénkem s mechanikou indikací stavu závor. O jejich otevření informuje červená clonka, zatímco o jejich uzavření bílá clonka. Elektrická část pohonu se nachází v ocelové obdélníkové skříni, k jejíž horní části je upevněna část mechanická. V levé horní části skříně je zaplombovaná dvoupolohová klička sloužící jako hlavní vypínač zařízení. Po jejím přeložení do polohy Vypnuto je možné přestavení páky nacházející se na pravé boční straně skříně do polohy Ručně a následné provádění ruční obsluhy zařízení. Zpětné přeložení kličky do polohy Zapnuto je možné teprve po přestavení páky do polohy Motor. Skříň elektrické části obsahuje dále elektromotor, pojistky a třecí spojku. Ta chrání motor proti přetížení tím, že v případě zablokování drátovodu nebo nemožnosti uzavření závor z důvodu překážky na přejezdu prokluzuje, o čemž je obsluhující zaměstnanec informován zvoněním zvonku. Pohon sloužil k ovládání mechanických závor na přejezdu P6353, ležícím v kilometru 18,441 mezi stanicemi Pelhřimov a Nová Cerekev. Mechanická přejezdová zabezpečovací zařízení budou v připravované muzejní expozici CHŽK dále prezentovat jednodrátové závory, dvoudrátové závory v provedení pro místní i dálkovou obsluhu, pohon pro místně obsluhované dvoudrátové závory, rychlostní závorový pohon „Zapínací kruh“, rychlostní závorový pohon „Liberta 1922“ v původním i novějším provedení a mechanický rychlostní závorový pohon ČKD 1934.

Fotografie:

výrobce: Závody na výrobu zabezpečovacích zařízení, národní podnik Praha
rok výroby: 1948
výrobní číslo: 88374
provozní nasazení: hláska Topolany v TÚ Ivanovice na Hané–Vyškov na Moravě
provoz ukončen: kolem roku 1975
převzato: 7. února 2022
stav: probíhá generální oprava
informace o převzetí exponátu: Nový přírůstek do připravované expozice

popis:
Přístroj sloužil na hlásce Topolany, nacházející se mezi stanicemi Ivanovice na Hané a Vyškov na Moravě. Ze stanoviště hlásky se obsluhovaly i mechanické závory na přejezdu ležícím mezi oddílovými návěstidly. Z tohoto důvodu měl závorový pohon zřízenu závislost na stavědlovém přístroji. Zařízení sloužilo až do poloviny sedmdesátých let dvacátého století, kdy proběhla na hlásce náhrada mechanických návěstidel světelnými. Přístroj byl následně předisponován do skladu, kde sloužil jako zdroj náhradních dílů a odkud jej následně získal soukromý sběratel. Od něj jej v únoru 2022 odkoupil náš spolek pro svou připravovanou muzejní expozici. Přístroj jsme sestavili, doplnili chybějící díly a zprovoznili. Při plánované rekonstrukci přístroje předpokládáme jeho uvedení do stavu odpovídajícímu po vyrobení.

Pákový stojan přístroje je sestaven ze dvou dvoudílných litinových podpěr, spojených třemi válcovanými profily tvaru U. Jeden profil je upevněn v zadní části stojanu. Zbývající dva jsou připevněny delšími stranami k sobě v přední části přístroje, přičemž zadní je výše. Jejich horní kratší strany jsou opatřeny otvory pro připevnění stavěcích pák. Ty jsou upevněny za svá litinová pouzdra vždy dvěma šrouby. Zleva doprava jsou řazeny páky předvěsti (5010) a oddílového návěstidla do Vyškova na Moravě (5013), následuje páka oddílového návěstidla do Ivanovic na Hané (5013) a páka jeho předvěsti (5010). Na horní části pákového stojanu je upevněna pravítková skříň se závislostními osami a pravítky, které zajištují mechanické závislosti. V dolní části zadní strany pravítkové skříně jsou nainstalovány osové doteky návěstních pák, sloužící k rozpojení mikrofonního obvodu hláskového telefonu v případě, že je oddílové návěstidlo přestaveno do polohy Volno. Vodiče z osových doteků jsou vedeny do hlavní svorkovnice, umístěné na zadní straně pákového stojanu, a dále do kabelového závěru připevněného na desce pod svorkovnicí. K horní straně pravítkové skříně je upevněn nástavkový rám, obsahující kličku, jejímž přeložením se zapevňuje zástrčkový klíč spojený s klíčem od pohonu mechanických závor v zástrčkovém zámku, umístěném na levé straně pravítkové skříně přístroje. Horní strana nástavkového rámu je kryta ocelovým plechem se zaplombovatelným závěrem.

Mechanická zabezpečovací zařízení budou v expozici CHŽK dále prezentovat tabule pro zavěšování hlavních klíčů, čtyřpákový stavěcí kozlík se zámkem, ústřední zámek, ústřední stavědlo vzor 5007 se samočinným závěrem výměn staršího i novějšího provedení, stavědlo vzor 5007 pro nákladiště a stavědlo vlečky.

Fotografie přístroje doplíme po dokončení rekonstrukce exponátu.

Průběh opravy přístroje můžete sledovat v galerii na naší facebookové stránce.

výrobce: Českomoravské strojírny, a. s. – Praga, Praha-Vysočany
rok výroby: 1944
výrobní číslo: 195
provozní nasazení: přejezd P6354 v km 19,045 v TÚ Pelhřimov–Nová Cerekev
provoz ukončen: 1997
převzato: 5. září 2022
stav: umístěn v depozitáři
reportáž o převzetí exponátu: 

popis:
Mechanický rychlostní pohon pro dvoudrátové dálkově obsluhované závory byl firmou ČKD vyvinut v roce 1934 současně s elektrickou verzí téhož zařízení. Má tedy totožnou mechanickou část sestávající z litinové skříně obdélníkového tvaru vybavené na bočních stranách uzamykatelnými dvířky a upevněné na stojanu vyrobeného z ocelových válcovaných profilů tvaru L. Konstrukce zařízení je provedena tak, aby je bylo v případě potřeby možné doplněním některých součástí a nahrazením stojanu skříní s elektrickou spodní částí snadno přestavět na elektrickou verzi. Pohon se obsluhuje pomocí kliky nasunuté do litinového nástavce nacházejícího se na ose vystupující ze přední části ze skříně. Za účelem dodržení předepsané předzváněcí doby, kterou je nutné dodržet před uzavřením závor, je pohon vybaven odstředivou brzdou, zabraňující obsluhujícímu zaměstnanci rychlejší točení klikou. Součástí zařízení je i zajišťovací mechanismus, který pohon zablokuje v případě přerušení obsluhy. V tomto případě musí obsluhující zaměstnanec uvést pohon do základní polohy a zahájit zavírání závor znovu, čímž je opět zajištěno dodržení předepsané předzváněcí doby. Zajišťovací mechanismus je možné vybavit přeložením zaplombované kličky nacházející se v pravé horní části skříně. Přeložení se provádí zprava doleva a umožňuje dokončení obsluhy závor ve všech případech, kdy hrozí nebezpečí jejich pozdního uzavření. Každé vybavení zajišťovacího mechanismu je registrováno pomocí počítadla, jehož kontrolní okénko se nachází vpravo od kličky. Rychlostní pohon ČKD je dále vybaven kontrolním okénkem s mechanikou indikací stavu závor. O jejich otevření informuje červená clonka, zatímco o jejich uzavření bílá clonka. Pohon sloužil k ovládání mechanických závor na přejezdu P6354, ležícím v kilometru 19,045 mezi stanicemi Pelhřimov a Nová Cerekev. Mechanická přejezdová zabezpečovací zařízení budou v připravované muzejní expozici CHŽK dále prezentovat jednodrátové závory, dvoudrátové závory v provedení pro místní i dálkovou obsluhu, pohon pro místně obsluhované dvoudrátové závory, rychlostní závorový pohon „Zapínací kruh“, rychlostní závorový pohon „Liberta 1922“ v původním i novějším provedení a elektrický rychlostní závorový pohon ČKD 1934.

Fotografie:

Nejčastěji hledáte:

> Vlakový personál

> Pamětní razítka

> Prezentace zabezpečovací techniky

 

Zaměření:

Podpora a propagace železniční dopravy v České republice, dokumentační a publikační činnost na poli železniční historie a záchrana železničních technických památek.

 

Činnost:

> organizování jízd zvláštních vlaků

> zajišťování personálu v dobových uniformách na zvláštních vlacích v rámci vlastních akcí, případně na akcích pořádaných jinými organizacemi

> zajišťování mobilní prezentace železničních zabezpečovacích zařízení v rámci vlastních akcí, případně na akcích pořádaných jinými organizacemi

> tvorba návrhů pamětních razítek pro vlastní akce, případně pro akce pořádané jinými organizacemi

> pořádání a spolupořádání výstav se železniční tématikou

> publikační a ediční činnost

> příprava muzejní expozice železniční zabezpečovací techniky

> spolupráce s jinými podobně zaměřenými subjekty na národní i mezinárodní úrovni.

 

Založeno: 23. března 1998
Počet členů: 41
Čestní členové: 6

Výbor spolku:

Předseda: Aleš Opatřil
Místopředseda: Martin Hanák
Jednatel: Marek Říha

 

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček
Účetní: František Mikeš
Grafik: Luboš Brant
Webmaster: Martin Vodák