Připravované nostalgické akce

Mikulášská jízda CHŽK 2025

termín: sobota 29. listopadu 2025

Bezdružické parní léto 2026

termín: sobota 1. a neděle 2. srpna 2026

Prezentace zabezpečovací techniky

Přihlášení

Razítka

044.jpg

Ediční činnost

2015-08_Pohlednice_464.008.jpg

Nákupní košík

 x 

košík je prázdný

Také nás najdete


Vážení přátelé železnice
vítáme Vás na stránkách spolku
Chornický železniční klub, z. s.
Doufáme, že se Vám zde bude líbit a najdete vše,
co jste chtěli vědět o nás a akcích pořádaných pro Vás.


 

Aktivity spolku můžete též sledovat
prostřednictvím sociálních sítí

Aktuálně

Mikulášská jízda CHŽK 2025

Na počátku září 2025 jsme začali pracovat na přípravě naší tradiční Mikulášské jízdy. Po sestavení rozpočtu akce následovala jednání se zástupci Jihomoravského kraje, Pardubického kraje, sponzorů i všech měst a obcí na trase zvláštního vlaku. V pondělí 29. září 2025 dosáhl objem přislíbených finančních prostředků částky potřebné k uspořádání akce, a výbor spolku tak rozhodl o jejím konání. Všem donátorům velmi děkujeme. Mikulášská jízda CHŽK 2025 se uskuteční v sobotu 29. listopadu 2025 a na rozdíl od předchozích ročníků bude výchozí a cílovou stanicí okružního zvláštního vlaku vedeného parní lokomotivou Ústí nad Orlicí. Pro návoz a odvoz účastníků akce v úseku Boskovice–Chornice, tedy v části trasy bez pravidelné osobní železniční dopravy, bude stejně jako v roce 2023 vypraven zvláštní motorový vlak. Podrobné informace včetně jízdních řádů a cen jízdného budou včas zveřejněny.

 

 

Letošní mikulášská jízda do Oslavan se neuskuteční

Ve středu 24. září 2025 nás zástupci města Oslavany informovali o zrušení letošní mikulášské jízdy z Brna do Oslavan, plánované na sobotu 6. prosince 2025. Toto velmi těžké rozhodnutí museli učinit z důvodu rozsáhlé technické závady na traťové koleji mezi stanicí Ivančice a dopravnou Oslavany. Tato akce se tradičně těší velké oblibě nejen u veřejnosti, ale i u členů našeho vlakového personálu. Doufáme proto, že se do jejího příštího ročníku podaří vzniklý technický problém vyřešit. O plánovaných akcích připravovaných v roce 2026 vás budeme samozřejmě průběžně informovat.

 

 

Zahájena generální oprava výstražníku AŽD 97

V září 2020 se našemu spolku podařilo získat výstražník AŽD 97-PV a závorový pohon ZPZ. Tyto relativně nové prvky pocházely z přejezdu P6823 ležícího v kilometru 212,004 mezi stanicemi Letovice a Březová nad Svitavou, který se Správa železnic rozhodla rekonstruovat. Závorové pohony vyráběné v licenci německé firmy Pintsch-Bamag byly na naši železniční síť dodávány ve druhé polovině devadesátých let. Na přelomu století jejich výroba skončila a stejně tak i výstražníky s plastovou svítilnovou skříní se již řadu let dodávají v inovovaném provedení. V září 2025 jsme zahájili generální opravu tohoto exponátu, který se v našem připravovaném muzeu stane součástí souboru přejezdových zabezpečovacích zařízení. O průběhu prací budeme naše příznivce informovat prostřednictvím sociálních sítí.

Rekonstrukci exponátu můžete sledovat v galerii na naší facebokové stránce.

 

 

výrobce: ČSD – Výrobní dílny zabezpečovací Brno
rok výroby: 1954
výrobní číslo:
provozní nasazení: na stavědle číslo 2 v železniční stanici Tetčice
provoz ukončen: září 2003
převzato: 23. srpna 2025
stav: probíhá rekonstrukce
reportáž o převzetí exponátu: Přírůstek do muzejních sbírek spolku

popis:
Výhybkářský přístroj vzor 5007 se stavědlovými zámky sloužil v letech 1954–2003 na stavědle číslo 2 ve stanici Tetčice spolu s řídicím stavědlovým přístrojem obdobné konstrukce umístěným na stavědle číslo 1. Odtud jej v září 2003 získal soukromý sběratel, který jej v srpnu 2025 nabídl CHŽK výměnou za jiný exponát. Přístroj má velmi atypickou konstrukci, neboť nemá standardní kolejový číselník obvyklý u stavědel vzor 5007, ale je vybaven výrazně jednodušším ukazatelem kolejí, obvyklým u klíčových (bubnových) přístrojů. Jeho hradlová skříň neobsahuje prvky zajišťující spolupůsobení vlaku na zabezpečovací zařízení a ústředně jsou z něj obsluhována pouze hlavní návěstidla a předvěst. Závislost na výhybkách a výkolejce je zajištěna prostřednictvím stavědlových zámků, do nichž se vkládají klíče vyjmuté ze zámků umístěných na těchto venkovních zařízeních. Přístroj prochází opravou, jejíž součástí je i výroba zcela nové spodní části stojanu, která se nezachovala. Po dokončení opravných prací by měl stav exponátu odpovídat době jeho výroby, tedy roku 1954.

Pákový stojan přístroje je sestaven ze dvou dvoudílných litinových podpěr, spojených třemi válcovanými profily tvaru U. Jeden profil je upevněn v zadní části stojanu. Zbývající dva jsou připevněny delšími stranami k sobě v přední části přístroje, přičemž zadní je výše. Jejich horní kratší strany jsou opatřeny otvory pro připevnění stavěcích pák a stavědlových zámků. Ty jsou upevněny za svá litinová pouzdra vždy dvěma šrouby. Zleva doprava jsou řazeny nejprve stavědlové zámky výhybek číslo 5 a 6, dále stavědlový zámek výkolejky číslo 2 svázané pomocí kontrolního zámku s výhybkou číslo 4. Každý stavědlový zámek má dvě zámková ústrojí pro vkládání klíčů a závislostní páku spolupracující s mechanickou částí přístroje. Na plechových krytech opatřených plombovanými uzávěry je umístěno označení příslušného zařízení. Za stavědlovými zámky jsou řazeny stavěcí páky, přičemž první je redukční páka vzor 5013 určená k obsluze společného odjezdového mechanického jednoramenného návěstidla. Následuje trojstavná páka vzor A 16 sloužící k obsluze vjezdového mechanického dvouramenného návěstidla a dvoupolohová páka vzor 5010 od jeho předvěsti.

Na horní části pákového stojanu je upevněna pravítková skříň se závislostními osami a pravítky, které zajištují mechanické závislosti. V dolní části zadní strany jsou upevněny osové doteky kolejových závěrníků a páky vjezdového návěstidla. Pod horním okrajem zadní stěny pravítkové skříně se nacházejí dvě dvojice držáků pro zavěšení konzol, používaných při práci na mechanické části přístroje pro odstavení hradlové skříně. K horní straně pravítkové skříně je upevněn nástavkový rám zprostředkovávající závislost mezi mechanickou a elektrickou částí přístroje se dvěma kolejovými závěrníky situovanými vlevo. Hradlová skříň pro čtyři pozice, z nichž první je neobsazena a slouží jako záložní, se nachází vpravo. Z pravé boční strany vyčnívá klika induktoru. Horní strana obsahuje hradlová tlačítka ovládající jednotlivé hradlové vložky. Přední stěnu hradlové skříně tvoří kryt z ocelového plechu, vybavený čtyřmi kulatými okénky, za nimiž se pohybují clonky hradlových vložek a dvěma kontrolními okénky náhradních západek návěstních hradel. Název každé hradlové vložky je uveden na tabulce, umístěné pod jejím okénkem. Zleva doprava jsou vložky řazeny v následujícím pořadí: návěstní hradlo pro odjezd do Zastávky u Brna, závěr výměn vystrojený nouzovým vybavovacím zařízením a návěstní hradlo vjezd od Zastávky u Brna.

K horní straně hradlové skříně je připevněna deska pro příslušenství. Ukazatel kolejí, hradlový zvonek, poličku se zvonkovým tlačítkem sloužícím pro komunikaci s výpravčím a plombovatelným tlačítkem určeným pro obsluhu samostatné svítilny přivolávací návěsti vjezdového návěstidla opatřeným indikační kontrolkou. Nad kolejovými závěrníky se nachází kovová deska opatřená štítky obsahující informaci, v jaké poloze musí být výhybky pro požadovanou vlakovou cestu. Vodiče z hradlové skříně jsou pomocí svodného korýtka upevněného na levém boku přístroje vedeny do hlavní svorkovnice, umístěné na zadní straně pákového stojanu, a dále do kabelového závěru připevněného na desce pod svorkovnicí.

Elektromechanická zabezpečovací zařízení budou v expozici CHŽK dále prezentovat řídicí přístroj systému Rank, výhybkářský přístroj vzor 3414, výhybkářský přístroj vzor 5007, sada nářadí pro stavědlové přístroje vzor 5007, klíčový přístroj a přístroje traťových hradel s mechanickými i se světelnými návěstidly.

Fotografie přístroje doplníme po dokončení rekonstrukce exponátu.

Rekonstrukci přístroje můžete sledovat v galerii na naší facebokové stránce.

 

 

 

výrobce: Stephan von Götz & Söhne
rok výroby: 1929 (reinstalace)
výrobní číslo:
provozní nasazení: vlečka Škrobárny, km 68,405 v TÚ Horní Cerekev–Batelov
provoz ukončen: listopad 2008
převzato: 30. dubna 2021
stav: uložen v depozitáři
reportáž o převzetí exponátu: Získali jsme velmi zajímavý přístroj

 

popis:
Třípákový stavěcí kozlík se zámkem se pro muzejní expozici podařilo získat z bývalé vlečky Škrobárny, odbočující v kilometru 68,405 z traťové koleje mezi stanicemi Horní Cerekev a Batelov. Vlečka vznikla v roce 1929 a traťová kolej, z níž odbočovala, nebyla vybavena traťovým zabezpečovacím zařízením. Bezpečnost vlečkových vlaků vyjíždějících k obsluze vlečky ze stanice Batelov a neuvolňujících traťovou kolej byla z tohoto důvodu ze směru od Horní Cerekve zajištěna mechanickým jednoramenným krycím návěstidlem se samostatnou mechanickou předvěstí. Tato návěstidla měla krýt vlečkový vlak v případě, že by na něj výpravčí v Horní Cerekvi zapomněl a vypravil na trať jiný vlak. Ze směru od stanice Batelov nemusela mít vlečka krycí návěstidla. Vlakvedoucí vlečkového vlaku totiž obdržel od výpravčího klíč od přístroje vlečky. Ten byl pevně spojený se zástrčkovým klíčem, který se v základní poloze zařízení nacházel v zástrčkovém zámku na řídicím přístroji. V době, kdy vlečkový vlak manipuloval na trati, znemožňovalo zabezpečovací zařízení ve stanici Batelov postavit odjezdovou vlakovou cestu směrem do Horní Cerekve. Po příjezdu vlečkového vlaku na vlečku odemkl vlakvedoucí přístroj vlečky, přestavil páku předvěsti do polohy Výstraha, páku návěstidla do polohy Stůj a následně obsloužil páku závorníků zapevňujících v základní poloze odbočnou výhybku číslo Š1 a výkolejku ŠVk1. To umožnilo ruční obsluhu výhybky i výkolejky a manipulaci na vlečce. Před odjezdem vlečkového vlaku zpět do Batelova byl postup obsluhy opačný. Během provozu zařízení došlo ke dvěma zásadním úpravám. Páka výměníku výhybky Š1 byla vystrojena stojanovým zámkem a stavěcí kozlík doplněn tak, aby klíč od tohoto zámku šlo vyjmout teprve po obsluze páky závorníků. Zřízení poloautomatického traťového zabezpečovacího zařízení mezi stanicemi Horní Cerekev a Batelov znamenalo zrušení krycího návěstidla i jeho předvěsti. Stavěcí kozlík tak přišel o jejich páky. Vlečka byla zrušena v listopadu 2008 a stavěcí kozlík se nám podařilo získat v roce 2021 v rámci plánované likvidace objektu jejího stavědla. Při plánované rekonstrukcí bude uveden do stavu odpovídajícímu době instalace. Vážným problémem komplikujícím generální opravu je získání odebraných pák přístroje.

Stojan přístroje je sestaven ze dvou válcovaných profilů tvaru U postavených delšími stranami k sobě a spojených vodorovnými držáky tvaru L. Spodní část stojanu je zapuštěna v betonovém základu. Nad ním je zřízena drátovodná šachta krytá poklopem. V dolní části šachty je stojanem provlečena ocelová hřídel, na níž jsou nasazeny nožní kladky. Stejné hřídele jsou přístrojem provlečeny i v jeho horní části. Na výše položené jsou navlečeny litinové řetězové kladky s třmenovými pákami. Spodní hřídel nese západkové páčky s protizávažími, na nichž se nacházejí popisové štítky pák. Aby šlo stavěcí páky obsluhovat pouze v předepsaném pořadí, jsou mezi pákami přístroje zřízena návěstní šoupátka ovládaná kličkami a pohybující se v litinových segmentech. Obsluhovat lze tedy jen tu páku, k níž je natočena horní část kličky. Západkové páčky přístroje jsou v základní poloze drženy závorou, pohybující se vodorovně v zadní části stojanu. Závora má na pravé straně rukojeť pro obsluhu, která se provádí jejím vysunutím doprava. Na pravé straně přístroje je připevněn zámek, kterým se závora uzamyká v základní poloze.

Mechanická zabezpečovací zařízení budou v expozici CHŽK dále prezentovat tabule k zavěšování hlavních klíčů, ústřední zámek, čtyřpákový stavěcí kozlík, ústřední stavědlo vzor 5007 se samočinným závěrem výměn, staršího i novějšího provedení, stavědlo vzor 5007 pro hlásku a stavědlo vzor 5007 pro nákladiště.

Fotografie přístroje doplníme po rekonstrukci exponátu.

výrobce: Závody na výrobu zabezpečovacích zařízení, národní podnik Praha
rok výroby: 1948
výrobní číslo: 88374
provozní nasazení: hláska Topolany v TÚ Ivanovice na Hané–Vyškov na Moravě
provoz ukončen: kolem roku 1975
převzato: 7. února 2022
stav: probíhá generální oprava
informace o převzetí exponátu: Nový přírůstek do připravované expozice

popis:
Přístroj sloužil na hlásce Topolany, nacházející se mezi stanicemi Ivanovice na Hané a Vyškov na Moravě. Ze stanoviště hlásky se obsluhovaly i mechanické závory na přejezdu ležícím mezi oddílovými návěstidly. Z tohoto důvodu měl závorový pohon zřízenu závislost na stavědlovém přístroji. Zařízení sloužilo až do poloviny sedmdesátých let dvacátého století, kdy proběhla na hlásce náhrada mechanických návěstidel světelnými. Přístroj byl následně předisponován do skladu, kde sloužil jako zdroj náhradních dílů a odkud jej následně získal soukromý sběratel. Od něj jej v únoru 2022 odkoupil náš spolek pro svou připravovanou muzejní expozici. Přístroj jsme sestavili, doplnili chybějící díly a zprovoznili. Při plánované rekonstrukci přístroje předpokládáme jeho uvedení do stavu odpovídajícímu po vyrobení.

Pákový stojan přístroje je sestaven ze dvou dvoudílných litinových podpěr, spojených třemi válcovanými profily tvaru U. Jeden profil je upevněn v zadní části stojanu. Zbývající dva jsou připevněny delšími stranami k sobě v přední části přístroje, přičemž zadní je výše. Jejich horní kratší strany jsou opatřeny otvory pro připevnění stavěcích pák. Ty jsou upevněny za svá litinová pouzdra vždy dvěma šrouby. Zleva doprava jsou řazeny páky předvěsti (5010) a oddílového návěstidla do Vyškova na Moravě (5013), následuje páka oddílového návěstidla do Ivanovic na Hané (5013) a páka jeho předvěsti (5010). Na horní části pákového stojanu je upevněna pravítková skříň se závislostními osami a pravítky, které zajištují mechanické závislosti. V dolní části zadní strany pravítkové skříně jsou nainstalovány osové doteky návěstních pák, sloužící k rozpojení mikrofonního obvodu hláskového telefonu v případě, že je oddílové návěstidlo přestaveno do polohy Volno. Vodiče z osových doteků jsou vedeny do hlavní svorkovnice, umístěné na zadní straně pákového stojanu, a dále do kabelového závěru připevněného na desce pod svorkovnicí. K horní straně pravítkové skříně je upevněn nástavkový rám, obsahující kličku, jejímž přeložením se zapevňuje zástrčkový klíč spojený s klíčem od pohonu mechanických závor v zástrčkovém zámku, umístěném na levé straně pravítkové skříně přístroje. Horní strana nástavkového rámu je kryta ocelovým plechem se zaplombovatelným závěrem.

Mechanická zabezpečovací zařízení budou v expozici CHŽK dále prezentovat tabule pro zavěšování hlavních klíčů, čtyřpákový stavěcí kozlík se zámkem, ústřední zámek, ústřední stavědlo vzor 5007 se samočinným závěrem výměn staršího i novějšího provedení, stavědlo vzor 5007 pro nákladiště a stavědlo vlečky.

Fotografie přístroje doplíme po dokončení rekonstrukce exponátu.

Průběh opravy přístroje můžete sledovat v galerii na naší facebookové stránce.

výrobce: František Zeman, továrna na stroje, Plzeň
rok výroby: 1924
výrobní číslo:
provozní nasazení: nákladiště Šárovcova Lhota v TÚ Ostroměř–Lázně Bělohrad
provoz ukončen: 30. listopadu 2020
převzato: 28. ledna 2021
stav: sestaveno, zprovozněno, uloženo v depozitáři
reportáž o převzetí exponátu: Nový exponát pro připravované muzeum

popis:
Přístroj sloužil na nákladišti-zastávce Šárovcova Lhota, nacházející se mezi stanicemi Ostroměř a Lázně Bělohrad. Před výrobou zařízení pro nákladiště proběhlo výběrové řízení, v rámci něhož oslovilo 23. února 1924 tehdejší Ředitelství státních drah v Hradci Králové všechny renomované výrobce zabezpečovacích zařízení. Jako nejlepší se ukázala nabídka firmy František Zeman sídlící v Plzni. Závazná objednávka byla výrobci odeslána 1. dubna 1924 a ten již o měsíc později 2. května 1924 informoval, že celá zakázka je připravena k převzetí v jeho závodě. Stavědlový přístroj včetně řetězů a nožních kladek stál 13.150,- tehdejších korun. V průběhu provozu, pravděpodobně krátce po druhé světové válce, došlo k náhradě odvratné výhybky číslo 2 výkolejkou. Tato změna se na přístroji projevila pouze výměnou štítku na pravé závorníkové páce. V březnu 2010 proběhla redukce kolejiště nákladiště, v rámci níž byla odstraněna kolejová spojka s výhybkami číslo 2 a 3. Stavědlo tak přišlo o levou páku závorníku. Po vypnutí zabezpečovacího zařízení nákladiště na podzim 2020 se měl přístroj stát exponátem muzea Správy železnic v Hradci Králové. Z důvodu značného poškození byl nakonec předán našemu spolku. Stavědlo nákladiště jsme sestavili, doplnili o chybějící díly a zprovoznili. Při plánované rekonstrukci předpokládáme jeho uvedení do stavu odpovídajícímu vzhledu po vyrobení.

Pákový stojan přístroje je sestaven ze dvou dvoudílných litinových podpěr, spojených třemi válcovanými profily tvaru U. Jeden profil je upevněn v zadní části stojanu. Zbývající dva jsou připevněny delšími stranami k sobě v přední části přístroje, přičemž zadní je výše. Jejich horní kratší strany jsou opatřeny otvory pro připevnění stavěcích pák. Ty jsou upevněny za svá litinová pouzdra vždy dvěma šrouby. Zleva doprava je řazeno šest pák vzor 5010 v tomto pořadí: páka předvěsti a krycího návěstidla stanice Lázně Bělohrad, společná páka závorníků výhybek 3 a 4, následují dvě volná pole, společná páka závorníků výhybek 1 a 2, páka krycího návěstidla od Ostroměře a páka jeho předvěsti. Na horní části pákového stojanu je upevněna pravítková skříň se závislostními osami a pravítky, které zajištují mechanické závislosti. K horní straně pravítkové skříně je přišroubován nástavkový rám, obsahující kličku a zástrčkový zámek, upevněný na levé straně. Pravítková skříň s nástavkovým rámem tvoří celek nazývaný závěrná skříň. Před obsluhou nákladiště je nejprve nutné přestavit obě předvěsti do polohy Výstraha a obě krycí návěstidla do polohy Stůj. Následně se vloží klíč do zástrčkového zámku a přeloží klička. Tím dojde k zapevnění klíče, pák návěstidel i předvěstí a k uvolnění pák závorníků. Po ukončení obsluhy nákladiště je sled úkonů opačný. Horní strana nástavkového rámu je kryta ocelovým plechem se zaplombovatelným závěrem.

Mechanická zabezpečovací zařízení budou v expozici CHŽK dále prezentovat tabule pro zavěšování hlavních klíčů, čtyřpákový stavěcí kozlík se zámkem, ústřední zámek, ústřední stavědlo vzor 5007 se samočinným závěrem výměn staršího i novějšího provedení, stavědlo vzor 5007 pro hlásku a stavědlo vlečky.

výrobce: Českomoravská-Kolben-Daněk, a. s., Praha-Vysočany
rok výroby: 1936
výrobní číslo: 26
provozní nasazení: přejezd P6353 v km 18,441 v TÚ Pelhřimov–Nová Cerekev
provoz ukončen: 1997
převzato: 5. září 2022
stav: umístěn v depozitáři
reportáž o převzetí exponátu: 

popis:
Elektrický rychlostní pohon pro dvoudrátové dálkově obsluhované závory byl firmou ČKD vyvinut v roce 1934 za účelem usnadnění práce železničním zaměstnancům obsluhujícím mechanické závory. V průběhu dvacátých let dvacátého století prováděla totiž železničním správa redukci počtu závorářských stanovišť. V naprosté většině případů se tak dělo změnou místně ovládaných závor na dálkově ovládané. Po doplnění několika stávajících závor předváněcím zařízením mohlo dojít k soustředění obsluhy několika přejezdů na jedno stanoviště. Tato opatření sice přinášela finanční úspory, ale činilo naopak službu zaměstnance na takovém stanovišti velmi náročnou. Řešení přinesl rychlostní pohon využívající k sílu elektrického proudu. Provedení dodávané formou ČKD se skládá z horní mechanické a dolní elektrické části. Mechanická část má všechny své části umístěné v litinové skříni obdélníkového tvaru vybavené na bočních stranách uzamykatelnými dvířky. Zařízení se obsluhuje pomocí dvoupolohové kličky umístěné vlevo nahoře a doplněné dvěma kontrolními žárovkami. V základní poloze, tedy v době kdy jsou závory otevřeny, svítí červené kontrolní světlo, které po úplném uzavření závor zhasne a rozsvítí se světlo bílé. Pro případné přerušení chodu pohonu slouží zaplombované nouzové tlačítko nacházející se pod ovládací kličkou. Jeho obsluha je registrována na počítadle, jehož kontrolní okénko se nachází na levých bočních dvířkách. V případě přerušení dodávky elektrického proudu nebo při poruše elektrické části zařízení je možné pohon obsluhovat ručně pomocí kliky, která se zasadí do litinového nástavce umístěného na ose vystupující z přední části skříně. Pro tyto případy je mechanická část zařízení vystrojena odstředivou brzdou znemožňující obsluhujícímu zaměstnanci rychlejším točením klikou zkrátit předzváněcí dobu před uzavřením závor a mechanismem, který pohon zablokuje v případě přerušení obsluhy. Tento mechanismus je možné vybavit přeložením zaplombované kličky nacházející se v pravé horní části skříně. Každé vybavení je registrováno pomocí počítadla, jehož kontrolní okénko se nachází vpravo od kličky. Mechanická část pohonu je dále vybavena kontrolním okénkem s mechanikou indikací stavu závor. O jejich otevření informuje červená clonka, zatímco o jejich uzavření bílá clonka. Elektrická část pohonu se nachází v ocelové obdélníkové skříni, k jejíž horní části je upevněna část mechanická. V levé horní části skříně je zaplombovaná dvoupolohová klička sloužící jako hlavní vypínač zařízení. Po jejím přeložení do polohy Vypnuto je možné přestavení páky nacházející se na pravé boční straně skříně do polohy Ručně a následné provádění ruční obsluhy zařízení. Zpětné přeložení kličky do polohy Zapnuto je možné teprve po přestavení páky do polohy Motor. Skříň elektrické části obsahuje dále elektromotor, pojistky a třecí spojku. Ta chrání motor proti přetížení tím, že v případě zablokování drátovodu nebo nemožnosti uzavření závor z důvodu překážky na přejezdu prokluzuje, o čemž je obsluhující zaměstnanec informován zvoněním zvonku. Pohon sloužil k ovládání mechanických závor na přejezdu P6353, ležícím v kilometru 18,441 mezi stanicemi Pelhřimov a Nová Cerekev. Mechanická přejezdová zabezpečovací zařízení budou v připravované muzejní expozici CHŽK dále prezentovat jednodrátové závory, dvoudrátové závory v provedení pro místní i dálkovou obsluhu, pohon pro místně obsluhované dvoudrátové závory, rychlostní závorový pohon „Zapínací kruh“, rychlostní závorový pohon „Liberta 1922“ v původním i novějším provedení a mechanický rychlostní závorový pohon ČKD 1934.

Fotografie:

Nejčastěji hledáte:

> Vlakový personál

> Pamětní razítka

> Prezentace zabezpečovací techniky

 

Zaměření:

Podpora a propagace železniční dopravy v České republice, dokumentační a publikační činnost na poli železniční historie a záchrana železničních technických památek.

 

Činnost:

> organizování jízd zvláštních vlaků

> zajišťování personálu v dobových uniformách na zvláštních vlacích v rámci vlastních akcí, případně na akcích pořádaných jinými organizacemi

> zajišťování mobilní prezentace železničních zabezpečovacích zařízení v rámci vlastních akcí, případně na akcích pořádaných jinými organizacemi

> tvorba návrhů pamětních razítek pro vlastní akce, případně pro akce pořádané jinými organizacemi

> pořádání a spolupořádání výstav se železniční tématikou

> publikační a ediční činnost

> příprava muzejní expozice železniční zabezpečovací techniky

> spolupráce s jinými podobně zaměřenými subjekty na národní i mezinárodní úrovni.

 

Založeno: 23. března 1998
Počet členů: 41
Čestní členové: 6

Výbor spolku:

Předseda: Aleš Opatřil
Místopředseda: Martin Hanák
Jednatel: Marek Říha

 

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček
Účetní: František Mikeš
Grafik: Luboš Brant
Webmaster: Martin Vodák