Výkolejky starého vzoru s mechanickými závorníky ze stanice Rakšice

V létě 2012 se do naší připravované muzejní expozice podařilo získat ručně stavěnou výkolejku starého vzoru se závorovací tyčí a mechanickým zámkem z dopravny Pohořelice. Výkolejka je zařízení, které se na železnici užívá k zajištění aktivní boční ochrany. Jejím úkolem je vykolejit vozidla, jejichž jízda není dovolena nebo která se z důvodu nesprávného zajištění samovolně rozjela, a zabránit tak jejich ujetí na trať, případně ohrožení projíždějících vlaků. Výkolejky se zřizují na koncích manipulačních kolejí ve stanicích, dopravnách i nákladištích. Hojně se vyskytují také v místech zaústění vleček, a to jak do kolejišť stanic a dopraven, tak přímo na širé trati. Kromě výkolejek stavěných ručně a uzamykaných mechanickými zámky se na železnici používá ještě provedení s ruční obsluhou a ústředním mechanickým závorováním, případně verze s ústředním stavěním, a to jak mechanickým, tak elektrickým. Výkolejku s elektromotorickým jednofázovým přestavníkem se nám podařilo odkoupit v roce 2015 ze stanice Vlárský průsmyk. Původní provedení zařízení vyráběné až do poloviny padesátých let dvacátého století se vyznačuje jistou elegancí, a to především díky zajímavě tvarovanému svodnému klínu. Při obsluze tohoto typu ručně stavěné výkolejky je nutné nejprve odemknout její zámek a následně přeložením závorovací tyče uvolnit a sklopit svodný klín. Novější provedení zařízení již postrádá elegantní křivky a je spíše hranaté. Svodný klín již není konstruován pro plynulé najetí vozidel, ale začíná ostrým výstupkem. Účelem tohoto provedení je, aby se případně pomalu jedoucí vozidlo o výkolejku jen zastavilo a nevykolejilo. V říjnu 2020 nám byly nabídnuty dvě ručně stavěné výkolejky s mechanickými zámky nacházející se na rušených manipulačních kolejích číslo 5 a 7 ve stanici Rakšice. O zařízení jsme neměli zprvu zájem, protože v naší expozici bude prezentováno exponátem z Vranovic. Při přípravných pracích na výluku však zjistili zaměstnanci Správy sdělovací a zabezpečovací techniky Brno, že obě výkolejky měly původně ústřední závorování. Tento způsob zabezpečení byl pravděpodobně během poslední rekonstrukce zabezpečovacího zařízení stanice v závěru osmdesátých let dvacátého století zrušen a nahrazen závislostí provedenou mechanickými zámky. Ukázalo se, že oba unikátní mechanické závorníky vzor 5050/I zůstaly po odstranění kontrolních tyčí nainstalovány u výkolejek. Protože toto provedení naopak dlouhodobě poptáváme, neváhali jsme a vyrazili ihned na místo. Při přebírání zařízení, které by podle některých dokladů mělo pocházet z roku 1930, se podařilo vykopat dokonce i jednu z kontrolních tyčí spojující výkolejku se závorníkem a oba kryty, které původně zakrývaly prostor pro mechanické zámky obou výkolejek. Získali jsme i historicky odpovídající upevňovací soupravy, ochranné skříně a stojánky pro návěstidla výkolejek. Z převzatého zařízení hodláme vytvořit jeden kompletní a funkční soubor prezentující původní způsob provedení ústředního závorování ručně stavěné výkolejky. Jeden z mechanických závorníků vzor 5050/I bude ve spojení s mechanickým přestavníkem s obrubníkem vzoru SA 9 představovat původní způsob ústředního stavění a závorování výhybek s pevně spojenými jazyky používaný před zavedením hákových a rybinových závěrů.