Muzejní expozice železniční sdělovací a zabezpečovací techniky

V roce 2021 začaly stavební práce v úseku mezi stanicemi Ústí nad Orlicí a Brandýs nad Orlicí na hlavní koridorové trati z Prahy do České Třebové. Jejich cílem je nejen oprava tohoto velmi vytíženého úseku, ale také zřízení nové výhybny, která by měla usnadnit řízení provozu při výlukách a mimořádnostech. V rámci investiční akce zanikla 12. prosince 2021 se začátkem platnosti nového jízdního řádu železniční zastávka Bezpráví, v níž se mino jiné nacházel bývalý strážní domek a dřevěná strážnická budka. Tyto malé objekty začaly vznikat u strážních domků po roce 1885 v důsledku novely živnostenského zákona. Po zrušení košových návěstidel, sloužících jako optický telegraf mezi železničními stanicemi, provedla v šedesátých letech devatenáctého století většina železničních společností reorganizaci strážních domků. Některé z nich byly zrušeny jako strážní stanoviště a zůstaly jen jako bytový fond. Zbývajícím strážníkům se prodloužily jejich obvody. Kromě zajištění sjízdnosti tratě a její střežení měli na starosti většinou již jen zavírání závor na přejezdech. K jejich informování o železničním provozu sloužily zvonkové přístroje, umístěné zpravidla na střechách domků. Po změně legislativy v roce 1885 již nemohl službu vykonávat jen kmenový strážník, bydlící s rodinou přímo ve strážním domku. Objevila se tedy nová kategorie zaměstnanců, strážníků substitutů neboli vystřídačů. Těm působila značné potíže skutečnost, že nemohli v mnohých případech během své směny pobývat ve strážním domku, protože jej obýval kmenový strážník, a museli tak celou službu trávit venku navzdory nepřízni počasí. Vedlo to k mnohým stížnostem, které železniční společnosti řešily výstavbou strážnických budek, nazývaných někdy též jako návěstní domky (signalhütte). Každá společnost budovala samozřejmě svůj typ budky, obvykle vybavené zvonkovým přístrojem a telefonem. Společnost státní dráhy (StEG) používala za tímto účelem typizované objekty na čtvercovém půdorysu o rozměrech 2500 x 2700 mm ve zděném nebo dřevěném provedení. Budky měly rovnou střechu, která byla na jedné straně prodloužená. V tomto místě byl nad střechou umístěn zvonkový návěstní přístroj a pod střechou skříň s jeho pohonem. Dřevěná verze tohoto objektu sloužila i ve zmíněné zastávce Bezpráví jako stanoviště závoráře. Po jeho zrušení jej využíval obyvatel strážního domku jako sklad dřeva. Na střeše budky zůstaly čtyři držáky, které původně nesly zvonkový přístroj. Ještě sedmdesát let po zrušení těchto zařízení je často pozorovali mnozí naši členové při svých cestách vlakem. V době zahájení stavebních prací jsme proto vznesli dotaz ke správci objektu. Zajímalo nás, zda se v rámci rekonstrukce neplánuje likvidace domku a budky s tím, že bychom držáky případně demontovali pro muzejní účely. Tehdy jsme byli informování, že likvidace žádného objektu není součástí investiční akce. Tato informace byla pravdivá, nicméně bourání nakonec v červnu 2022 nastalo v rámci samostatné zakázky. O tom, že jsou strážní domek i strážnická budka likvidovány, jsme se tak dozvěděli do slova pět minut po dvanácté od strojvedoucího projíždějícího bývalou zastávkou. Oslovili jsme proto zástupce společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice, a. s., která demolici prováděla. Díky jeho velmi vstřícného přístupu se podařilo tři ze čtyř držáků dohledat a zachránit. Jde sice jen o tyče se závity, ale jedná se o poctivou kovářskou práci z konce devatenáctého století. Po vyrobení repliky chybějícího čtvrtého držáku je proto použijeme u některého z našich zvonkových přístrojů.

V červnu 2023 vyvrcholily rekonstrukční práce v železniční stanici Moravské Budějovice, jejichž součástí se stalo i vybudování zcela nového elektronického staničního zabezpečovacího zařízení. Ještě před zahájením stavební činnosti požádal náš spolek Správu železnic o odprodej jedné mechanické předvěsti. K tomuto kroku nás vedla snaha o rozšíření projektu plánované expozice mechanických návěstidel, spočívající mimo jiné v prezentaci všech provedení mechanické předvěsti vzor 5030. Od svého zavedení v roce 1913 prošlo totiž toto návěstidlo několika zásadními proměnami. Po schválení naší žádosti nám zástupce Správy sdělovací a zabezpečovací techniky Jihlava přidělil předvěst PřS, patřící k vjezdovému návěstidlu kryjícímu stanici Moravské Budějovice ve směru od Jaroměřic nad Rokytnou. Při následných jednáních jsme navrhli, že si demontáž i odvoz návěstidla zajistíme ve vlastní režii tak, abychom co nejméně zatěžovali zaměstnance provádějící stavební práce i dozor nad nimi. Původní zabezpečovací zařízení ve stanici Moravské Budějovice bylo vypnuto v pondělí 5. června 2023 v 09:00 hodin. Krátce poté jsme předvěst převzali a provedli její snesení. Již při demontáži se ukázalo, že stožár a nožní kladky návěstidla jsou původní. Na ocelovém profilu tvaru I tvořícím stožár se nacházely nápisy odkazující na železárny ve štýrském městě Donawitz ležícím Rakousku. Díly nožních kladek byly označeny logem firmy Siemens & Halske. Tyto části předvěsti tak zjevně pochází ze souboru původních prvků, patřících k elektromechanickému zabezpečovacímu zařízení aktivovanému dle dochovaných písemných záznamů 4. srpna 1921. Jedná se tak o naše nejstarší návěstidlo a na této skutečnosti nic nemění ani fakt, že většina jeho pohyblivých částí byla v průběhu provozu z důvodu opotřebení vyměněna. Předvěst proto hodláme při plánované rekonstrukci uvést do stavu přesně odpovídajícímu roku vyrobení. Náš velký dík za získání nového exponátu patří Správě železnic, především zaměstnancům Oblastního ředitelství Brno a Správy sdělovací a zabezpečovací techniky Jihlava.

V červenci 2021 se do připravovaného muzea našeho spolku podařilo získat velmi zajímavý exponát. Novým přírůstkem je skříň obsahující výstroj přejezdového zabezpečovacího zařízení VÚŽ 76 a její příslušenství. Tento výrobek není sice zajímavý stářím, ale je svým způsobem unikátní a v expozici železniční sdělovací a zabezpečovací techniky by rozhodně neměl chybět. Vyvinuli jej ve Výzkumném ústavu železničním (VÚŽ) ve druhé polovině sedmdesátých let, tedy v době, kdy se již na našich železničních přejezdech v naprosté většině budovalo tehdy zcela nové přejezdové zabezpečovací zařízení AŽD 71. Pro málo vytížené vedlejší tratě se slabým provozem však bylo zbytečně drahé, jeho napájení vyžadovalo kvalitní připojení k rozvodné síti a k vyhodnocení přítomnosti železničního vozidla a spuštění výstrahy využívalo kolejové obvody. U nich ovšem při velmi malém provozu hrozilo snížení šuntové citlivosti, a tedy i spolehlivosti zařízení. Tyto faktory proto vedly k zadání vývoje jednoduchého přejezdového zabezpečovacího zařízení, nenáročného na spotřebu elektrické energie a využívajícího kolejnicové spínače. Z důvodu úspor kabelů nemělo mít ani kontrolní prvky na nejbližším obsazeném stanovišti a svůj stav mělo návěstit prostřednictvím přejezdníků přímo strojvedoucímu. Výrazných úspor ve spotřebě elektrické energie bylo dosaženo nejen nasazením kolejnicových spínačů namísto kolejových obvodů, ale i využitím tehdy nejmodernějších elektronických prvků ve výstroji zařízení. K varování uživatelů silniční komunikace sloužily výstražníky převzaté od přejezdového zařízení AŽD 71. Ty neměly samozřejmě závory ani pozitivní signalizaci bílým přerušovaným světlem. Ověření funkčnosti systému proběhlo nejprve na zkušebním modelu zařízení instalovaného v roce 1977 na přejezdu ležícím v kilometru 81,188 mezi stanicemi Litice nad Orlicí a Žamberk (dnes P4054). V roce 1978 došlo k výrobě a aktivaci dvou prototypů, vyrobených ve Sdělovacích a zabezpečovacích dílnách ČSD Ústí nad Labem. Jeden byl instalován na železničním přejezdu v kilometru 96,543 mezi stanicemi Rumburk a Jiříkov (dnes P3283), druhý začal bdít nad bezpečným provozem na přejezdu v kilometru 29,590 mezi stanicemi Nová Cerekev a Pacov (dnes P6364). Po dvouletém úspěšném zkušebním provozu vydalo FMD výnos čj. 18.490/80-014, kterým zařízení VÚŽ 76 schválilo. Jeho budování na síti ČSD oficiálně odstartoval 28. července 1981 zaváděcí list číslo ZL 07/1981-SZ. Po vybudování několika zařízení VUŽ 76 se na počátku osmdesátých let dvacátého století došlo na základě požadavků strojvedoucích k doplnění opakovacích přejezdníků umístěných těsně před přejezdem. Toto inovované provedení zařízení, označené jako VÚŽ 76-OP, schválilo FMD do provozu výnosem čj. 13.911/85-14 dne 8. července 1985 a ve stejný den vyšel pod označením ZL10/1985-SZ i jeho zaváděcí list. Přejezdové zabezpečovací zařízení VÚŽ 76 se příliš nerozšířilo, sloužilo jen na několika málo přejezdech a sami jeho tvůrci je s odstupem času nepovažovali za příliš úspěšné. I takové zařízení má však nesporně své místo v připravované muzejní expozici CHŽK. V létě 2020 podal proto náš spolek žádost o odprodej výstroje zařízení VÚŽ 76 a jeho příslušenství z železničního přejezdu P2054, ležícího v kilometru 14,215 mezi stanicemi Úpořiny a Chotiměř, jehož náhrada se již projektovala. Dohodnuté prvky převzali naši zástupci ve čtvrtek 15. července 2021.